• Dějiny bez konce

  • 著者: Alarm
  • ポッドキャスト

Dějiny bez konce

著者: Alarm
  • サマリー

  • Podcast o přehlížených dějinách a nových pohledech na historii.
    Deník Alarm, z.ú.
    続きを読む 一部表示

あらすじ・解説

Podcast o přehlížených dějinách a nových pohledech na historii.
Deník Alarm, z.ú.
エピソード
  • Dobře fungující odbory jsou znakem zdravé demokratické společnosti. Fašismus i komunismus se jich zbavil hned
    2024/11/29

    Počátky odborového hnutí byly pro dělnické hnutí sice tvrdé, plody své práce mohly ale sklidit po konci první světové války, kdy se stávají hybnou silou prvních poválečných let. Kapitalismus byl na kolenou a promýšlely se ekonomické a společenské alternativy. Dělnické stávky v Británii, nebo Itálii stupňovaly své požadavky. Evropa byla tehdy na pokraji socialistické revoluce. Na pořadu dne bylo dělnické vedení podniků. Například v Itálii docházelo k okupační vlně továren, kdy si dělníci braly průmyslové i zemědělské podniky pod svou kontrolu. Průmyslníci, obchodní a finanční elita se však rozhodně nehodlaly vzdát bez boje. Kombinace politiky škrtů a fašistického násilí dokázaly v Itálii rychle dostat rozpadající se systém pod kontrolu. Odborové centrály byly terčem útoků. Podobně se na likvidaci odborů zaměřili i nacisté, když se jim nepodařilo dostat dělníky na svou stranu. Německá fronta práce nahradila 1. května 1933 odborovou centrálu. Funkci odborů však neplnila. Cílem této organizace bylo spíš dohlížet na dělníky a mít je pod kontrolou. V Československu došlo k monopolizaci a likvidaci odborů v září 1938. Svou původní funkci už odbory neobnovily až do konce komunismu. Právě v období listopadových událostí dochází opět k zakládání odborových organizací, které znovu nabývají demokratizační funkci a vyjednávání s vedením podniků. Dnes jsou paradoxně odbory často spojovány s minulým režimem. Kdy a jak se formovaly odbory v českých zemí v 19. století? V jaké pozici byly odbory v době založení Československa? A proč se dnes lidi stále ostýchají vstupovat do odborů? Právě těmto otázkám se věnuje nový díl podcastu Dějiny bez konce. Součástí dílu je také rozhovor s historikem Jakubem Raškou o počátcích odborového hnutí v českých zemí.


    📚 Co si přečíst k tématu?
    Clara E. Mattei - The Capital Order. How Economists Invented Austerity and Paved the Way to Fascism


    John Foot - Blood and Power. The Rise and Fall of Italian Fascism


    Drahomír Jančík, Barbora Štolleová - Pivo, zbraně, tvarůžky. Podnikatelé meziválečného Československa ve víru konjunktur a krizí


    Radka Šustrová - Zastřené počátky sociálního státu


    Quinn Slobodian - Globalists. The End of Empire and the Birth of Neoliberalism

    --------

    Podcast vznikl s podporou české pobočky nadace Friedrich-Ebert-Stiftung.

    続きを読む 一部表示
    1 時間 32 分
  • Kauza kolem amerického historika Muehlenbecka. Je česká věda na Západě v podřadném postavení?
    2024/11/01

    Česká historická obec žije kauzou kolem amerického historika Phillipa Muehlenbecka. Ten ve své oceňované knize Czechoslovakia in Africa 1945 - 1968 vycházel z předchozí publikovaných prací na totožné téma od českých historiků Petra Zídka a Karla Siebera. Na tuto skutečnost upozornil v akademickém časopise Soudobé dějiny historik Mikuláš Pešta. Celá kauza otevírá hned řadu otázek. Do jaké míry je česká a východoevropská humanitní věda na Západě v podřadném postavení? Mají se čeští akademici víc zapojovat do debat a dění v zahraničí, nebo by se měli soustředit na kultivaci českého vědeckého a společenského prostředí? V jakém stavu je česká humanitní věda? A co je vůbec plagiát? V novém dílu podcastu Dějiny bez konce jsme se o těchto a dalších otázkách pobavili s historikem Mikulášem Peštou z Ústavu světových dějin FF UK.


    Playlist:
    🤔 Tipy a novinky
    6:13- 16:37
    📚
    Rosamund Johnston - The Red Tape: Radio and Politics in Czechoslovakia, 1945-1969


    📚 Miroslav Hroch - Nebyl jen národ


    📚 Miroslav Hroch - Jak jsem to tenkrát viděl


    📚 Angelo Del Boca - As Cruel As Anyone Else


    Hlavní téma
    16:44 - 1:13:17
    🧠 Jaký je stav české a východoevropské humanitní vědy v porovnání se Západem?

    Co si přečíst k tématu?
    Mikuláš Pešta - On Asymmetries of Scholarship and the Subalternity of Scholars from East-Central Europe. The Case of Philip Muehlenbeck’s Czechoslovakia in Africa


    Phillip Muehlenbeck - Czechoslovakia in Africa 1945 - 1968


    Petr Zídek, Karel Sieber - Československo a subsaharská Afrika v letech 1948 - 1989


    Líbil se vám tento díl? Podpořte vznik dalších dílů podcastu
    https://www.darujme.cz/projekt/1205779

    続きを読む 一部表示
    1 時間 14 分
  • Badatelská metoda výuky dějepisu vede žáky k rozpoznání dezinformací a manipulativních výkladů historie. Proč ji vedení ÚSTRu nenávidí?
    2024/10/09

    Už se zdálo, že kontroverze kolem učebnice soudobých dějin, kterou před lety s velkou slávou vydal Ústav pro studium totalitních režimů, utichnou a inovativní a mezinárodně oceňovaná publikace začne žít svým životem a bude se dále vylepšovat a posouvat výuku dějepisu na novou úroveň. Místo toho se nový majitel nakladatelství Fraus rozhodl stáhnout učebnici soudobých dějin z prodeje. Jednatel společnosti Lukáš Tykal to zdůvodnil tím, že se tím společnost chce vyhnout potenciálním soudním sporům. Vydavatel učebnice, který ještě před lety bral učebnici jako svou vlajkovou loď, kterou se může chlubit na mezinárodní úrovni, byl z tohoto kroku nadšený. Destrukce posledního přežívajícího zbytku bývalého oddělení vzdělávání ÚSTRu, se kterým vedlo vedení instituce vyhrocený spor, až jeho zaměstnanci podali hromadnou výpověď, tím byla dokonána. Proč ale současnému vedení ÚSTRu učebnice tolik vadí? A co je vůbec badatelská metoda výuky dějepisu, na jejímž principu je učebnice založena? Dá se podle této metody vůbec učit na základní a střední škole? Jaké jsou její hlavní výhody a nevýhody? To všechno jsme probrali v novém dílu historického podcastu Dějiny bez konce. Součástí dílu je také rozhovor s pedagogem Jiřím Karenem, který badatelskou výuku dějepisu využívá už několik let v praxi.


    V novinkách a tipech jsme se věnovali plagiátorské kauze, která hýbe historickou obcí. Historik Mikuláš Pešta totiž v čísle historického odborného časopisu Soudobé dějiny publikoval článek, ve kterém dokazuje, že ceněná publikace amerického historika Philipa Muehlenbecka o československém vlivu v Africe v letech 1945 a 1968 vychází z práce českých historiků Petra Zídka a Karla Siebera na totožné téma. Můžeme v tomto případě hovořit o plagiátu? Je východoevropská akademická obec postavena na druhou kolej a ze zkušených odborníků se stávají pomocní vědečtí pracovníci úspěšných akademiků na Západě?


    Playlist:
    🤔 Tipy a novinky
    5:05- 24:24
    🖊️
    Plagiátorská kauza Philipa Muehlenbecka a provencializace východoevropské historické obce

    Hlavní téma
    24:32 - 1:40:50
    📖 Badatelská metoda výuky dějepisu

    Co si přečíst k tématu?
    Peter Seixas - The Big Six Historical Thinking Concepts

    Jiří Dostál - Badatelsky orientovaná výuka
    Pryia Satia - Time's Monster
    Tereza Arndt, Bohumil Melichar, Čeněk Pýcha - 13 objektů z (ne)šťastného muzea
    Marc Ferro - Jak se vyprávějí dějiny dětem po celém světě


    Líbil se vám tento díl? Podpořte vznik dalších dílů podcastu
    https://www.darujme.cz/projekt/1205779

    続きを読む 一部表示
    1 時間 43 分

Dějiny bez konceに寄せられたリスナーの声

カスタマーレビュー:以下のタブを選択することで、他のサイトのレビューをご覧になれます。